Recenze - Erebos...Hra, která zabíjí

Název: Erebos - Hra, která zabíjí

Autor: U. Poznanski

Datum vydání: 1. 10. 2011

Nakladatelství: Fragment

Počet stran: 319

Česká anotace: Na jedné londýnské škole si mezi sebou žáci začnou předávat podivné balíčky, jeden se nakonec dostane i ke zvědavému Nickovi. V balíčku je DVD s počítačovou hrou. Hrou napínavou, a hlavně velmi inteligentní. Proč o ní ale nikdo nesmí mluvit a hráči musí dodržovat přísná pravidla? Na druhou stranu jim hra dokáže splnit i ta nejtajnější přání. Pokud poslouchají nebo se znelíbí poslovi se žlutýma očima, čeká je trest. Jak je ale možné, že hra o každém všechno ví a neuděluje hráčům úkoly jen ve hře, ale i v realitě? Co hra vlastně chce? A jak ji může Nick zastavit?

Můj obsah

Hlavním hrdinou této knížky je Nick Dunmore studující na londýnské škole. V prostorách školy se začínají odehrávat podivné věci v podobě vyměňování si CDček mezi studenty, jejichž obsah je neznámý, způsobující hodně zvláštní chování některých jedinců. Nick se tomu rozhodne přijít na kloub a poté, co sám obdrží jedno z těchto CD, zjistí, co je za těmi tajnostmi… Erebos. Počítačová hra, jakou si člověk nedokáže představit. Funguje na způsob MMORPG, ovšem vyniká tím, že uvažuje jako inteligentní člověk, dává adekvátní odpovědi na jakékoli otázky a také ví, kdo za tím počítačem sedím.
Jakoby ta hra žila.

Erebos pohltí mnoho studentů včetně Nicka, který se se svou postavou temného elfa Sariuse vrhá do víru bojů, úkolů, chvilek s ostatními u ohně, arén. Vše toto činí hlavně z důvodu, aby se dostal do vnitřního kruhu… K těm vyvoleným, kteří na konci této hry se vypořádají s největším zlem a to Ortolanem. Mimo to však Sarius také dostává úkoly, které s Erebosem nesouvisí. Nebo ano? Tyto úkoly jsou směřovány do života reálného přímo pro Nicka Dunmora. Postupně tyto úkoly ovšem začínají být nebezpečnějšími a Nick si začíná uvědomovat, že na této hře opravdu není něco v pořádku. Uvědomí si to včas a zvládne proti tomu něco podniknout?

Pocity

Popravdě nevím moc jak začít. Na tuto knížku jsem si kladla hodně vysoké nároky z důvodu, že její tématika je mi hodně blízká a recenze také svědčily o tom, že je dobře napsaná. Jestli mé nároky byly splněny? Některé ano u některých ještě troška chyběla J. 

Musím říct, že ze začátku jsem měla trošku problém se začíst, i když stylu psaní autorky nelze nic vyčíst. Jak se ovšem dostal do hry, tak to pomalu nabíralo gradaci a druhou polovinu knížky jsem přečetla během chvilky. Erebos byl krásně vykreslen a opravdu jsem se v tom viděla. Mám s počítačovými hrami zkušenosti a i s některými pocity, které Nick prožíval. (za některé jsem však měla chuť ho profackovat :D). Arény jsem si užila, jako bych tam stála já. Popravdě by mi nevadilo, kdyby ten boj byl rozepsán do většího detailu, ale i takto se do toho dokázal člověk krásně vžít. Vždy když se objevil na scéně posel, běhal mi mráz po zádech, co nyní bude žádat a jak se s tím Nick vypořádá. Vždy, když se bavil s ostatními hráči u ohýnku i já jsem měla chuť některým říct něco hodně sarkastického za tu jejich nabubřelost (Lelantovi třeba :D). J Prostě mě ta knížka naprosto pohltila, stejně jako Erebos hráče. 

To taky dosvědčuje fakt, že jak jsem se dostala k půlce, kdy se to postupně začíná rozuzlovat a kdy opravdu nevíte na čem jste a co přijde dál (některé části jsem si četla dvakrát, abych si byla jistá, že to tak fakt je :D ), tak jsem četla opravdu  hodně dlouho do noci a pak jsem si ráno ještě přivstala… Takže si určitě dokážete představit, jak jsem pak ve škole vypadala :D. Pokud ne, tak si přečtěte popis paní autorky těch, kteří byli závislí na Erebosu. Cítila jsem se naprosto stejně (ano i sem stála u automatu na kafe :D). A večer když jsem usínala, tak se mi samozřejmě honily hlavou myšlenky typu: A kdo je Bloodwork? To nemůže být přece Colin, že by Alex? Ale ten není tak výrazný v knížce… A kdo je posel? K čemu ty úkoly vedou?

Toto se paní autorce povedlo naprosto skvěle. Dokázala uvést tu závislost i na mě J. Přesto pár věcí mě trošku iritovalo. Nepřišlo mi tak úplně normální (ale taky odkdy je Erebos normální, že? J ), že Nick do té závislosti spadl rovnou ze dne na den. Ze dne na den se absolutně změnil o 180 stupňů a to mi přišlo takové trošku přitažené za vlasy. Další takovou věcí je jeho vztah s Emily, kterému jsem hodně fandila. Ale když pak ze sekundy na sekundu se stali z přátel partnery… (no jo, asi sem očekávala nějaké milostné vyznání při západu slunce, což by do knížky vůbec nezapadalo :D, ale aspoň něco… :D). Jinak mě teď žádné další maličkosti nenapadají. Jsem ráda, že jsem se nakonec dozvěděla, kdo byl kdo, dost mě hlodala zvědavost.  Docela jsem se bála, že autorka v tomto nechá otevřený konec.

Závěr 

Kniha krásně ukazuje, čeho je závislý člověk schopen a jak snadno je člověk ovlivnitelný. Svým způsobem je tato kniha hodně děsivá. Tiše doufám, že v budoucnosti něco takového nenastane, ale kdo ví, ta technologie se dopředu řítí neskutečným způsobem. Kniha mě plně pohltila, užila jsem si ji, závěr mě dokázal skvěle překvapit tak, že jsem si občas musela dat chvilku přestávku, abych si vše srovnala v hlavě. Nebyla vůbec předvídatelná a to se mi na ní opravdu líbilo a to mě na ní asi i nejvíce pokoušelo J. Jsem ráda, že má závislost k počítačovým hrám nikdy nesklouzla nijak moc hluboko.  Pokud jste někdo viděli film Náš Vůdce, tak mi to ten závěr pak hodně připomněl. Jak snadno se dá s člověkem manipulovat…

Knížce dávám 9/10.